Čas před třicetiletou válkou v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a v německých jazykových oblastech Evropy lze označit za „zlatou dobu“ měst. Měšťané stále více ekonomicky konkurovali šlechtě a jejich bohatství se projevovalo stavebním i kulturním mecenátem. Města se stávala vlastníky rozsáhlých pozemkových majetků a měšťanstvo usilovalo o větší podíl na politické moci. Příležitost se naskytla ve stavovském povstání proti Habsburkům, kdy ve sboru direktorů Českého království zasedalo deset příslušníků městského stavu, ale vliv na průběh veškerých událostí spíše měli páni a rytíři. Tvrdý trest po prohraném boji však nejvíce postihl měšťany – z dvaceti sedmi popravených na Staroměstském náměstí v Praze dne 21. června 1621 jich bylo sedmnáct. Další uprchli či byli donuceni k odchodu ze země, ale pohroma teprve nastávala – nucené soužití zbylých patricijů i ostatních obyvatel měst s vojáky ve stále více se roztáčející spirále třicetileté války. Jednalo se vždy o krutou a optikou „velkých dějin“ ovlivněnou realitu? Lze odpověď na tuto otázku nalézt v knize Měšťan a šelma od PhDr. Jana Kiliána?

Jako šelma byl tehdy nazýván nepoctivý či krutý člověk, vojáka nevyjímaje. Toto slovo plně vystihuje obsah publikace, která se skládá z úvodní stati, textového medailonu o studiu příslušného tématu, šesti kapitol a závěru, který problematiku měšťansko-vojenského soužití opakovaně shrnuje. Studium tématu seznamuje s metodologií, záběrem výzkumu a předem tak lze dedukovat badatelský přesah mimo české země. Autor v kapitolách o třicetiletých bojích, chování vojáků, měšťanech ve zbrani, násilí, obranných mechanismech či spolupráci mezi soldateskou a měšťanstvem předkládá obraz válečného mikrosvěta měst. Precizně a věcně popisuje lokální zkázu i prosperitu, násilnosti páchané na civilním obyvatelstvu i navazování společenských či ekonomických kontaktů mezi městskými lidmi a vojáky. Dále je nutné ocenit výzkum v zahraničních archivech – události odehrávající se v českých městech jsou tudíž konfrontovány s děním na území dnešního Německa a Polska.

Publikace obsahuje exkurzy do prostředí měst ležících v tehdy německé jazykové oblasti: Horní Slavkov, Krupka, Náchod, ale i ve vnitrozemí jako Praha, Mělník, popř. v jednotlivých kapitolách je popsáno více událostí souvisejících s válkou jako Kašperské Hory, Slaný aj. Kosmopolitismus doby je příkladně prokázán na osobě koželuha a měšťana Michela Stüelera z Krupky, který byl nucen poskytnout svůj dům několika vojákům císařské armády odlišného původu (Chorvatsko, Salcburk, Jindřichův Hradec, Hlivice), přesto vzájemně komunikovali v němčině. Na případu podruhyně Markéty Nádeníkové ze Slaného, která podala žalobu ve věci násilí vojáků vůči své osobě, je zřejmé, že její jednání neodpovídalo tradovanému obrazu o mentálně bezbranném civilním obyvatelstvu vůči agresivitě a bezpráví.

Kniha obsahuje reprodukce proslulého Callotova grafického cyklu Velké hrůzy války, které tvoří ilustrační předěly mezi kapitolami a závěr textové části je doplněn barevnou obrazovou přílohou. Střídmé použití fotografického materiálu, byť mohl být využit např. sbírkový fond grafiky s tématikou třicetileté války (hrad Český Šternberk), pozitivně ovlivňuje celkové vyznění publikace, neboť množství informací, vybízejících k přemýšlení nad dobovými souvislostmi, dává důvod k použití menšího počtu vizuálních prvků.

Publikace Měšťan a šelma je nahlédnutím do městského prostředí v českých zemích, Německu a Polsku, ohroženého událostmi třicetileté války. Autor formou statistické syntézy objevuje příběhy lidí minulosti. Lze však po přečtení knihy odpovědět na otázku, zda se ve vztahu měšťan – voják vždy jednalo o krutou a optikou „velkých dějin“ ovlivněnou realitu? Ano, ale nejednoznačně. Situace v jednotlivých městech se tehdy lišila, neboť měšťané (a ostatní obyvatelé) i vojáci, byli lidé různé mentality a charakterových vlastností.

Jan Kilián: Měšťan a šelma – s vojskem ve městě za třicetileté války, ISBN: 978-80-7637-328-0, 400 str., 1. vyd., Nakladatelství Paseka, Praha v roce 2022.

Stanislav Vaněk